JEDNA VLAŠTOVIČKA JARO NEDĚLÁ
Výklad: To, že jsem jednou něco udělali, neznamená, že se to má opakovat. Mohla to být vyjímka.
KK: Odkud přilétají vlaštovky? Kdy odlétají?
MÁME TU JARO
Všichni jsme rádi, že máme jaro a tak pozdravíme sluníčko a zamáváme mu. Sluníčko totiž vytáhne ze země všechny jarní kytičky. (stoj spojný, ruce na ramena a otáčíme se vpravo a vlevo). Ty potřebují vláhu. Jakpak ťuká déšť? (lehký běh v prostoru).Dešťové kapičky dostaly nožičky. Běhaly, cupaly, dupy, dupy, dělaly. A když zaprší, vylezou žížaly. (leh na bříšku, dlaně k podložce, zvednout hlavu a zpět). A to už jsou tu slepičky a hrabou (napodobit) a sezobnou (přechod do dřepu nebo do předklonu). A už tu kráčí kohout ( chůze v prostoru po špičkách, upažit a třepotat prstíky). Rád se naparuje a taky si zakokrhá. (dech.cv.)
Když svítí hodně sluníčka, (upažit, s nádechem do vzpažení, s výdechem zpět): Nádech vzhůru, výdech dolů, kreslíme si slunce spolu.
Pak vylezou kočičky a sahají po sluníčko tlapičkou. (sed na patách a střídavě zvedat pravou a levou paži). Hrálo si koťátko na trávníčku, sahalo tlapičkou po sluníčkul. Sluníčko upletlo zlatý pásek, chytilo koťátko za ocásek.
A protahují hřbet. (kočičí protahování). tělíčko si protahuje, nožičky si vystrkuje. je mazlivá a má ráda, když jí člověk hladí záda.
Pejsek u boudy si prohlíží svůj ocásek. (klek, opřít se o dlaně, opřít se o kolena a vytočit nohy vlevo, kouknout se na paty a vpravo). Bydlí v boudě z prkýnek, kožený má řemínek, na kostech si pochutnává, každou chvilku polehává. ( sed na patách, čelo na podložku, úplně se uvolnit).
Všechny kytičky se otáčí za sluníčkem, (sed na patách, ruce v týl a otáčet se vlevo a vpravo), ale když mají žízeň, uvadnou. Kytka sklání hlavu k zemi, vadne, vadne, pomozte jí! holčička jí vodu dala, kytička se narovnala. (stoj, pomalý předklon a zpět pomalu obratel po obratli do stoje.
A už se brzy vrátí čápi. (chůze ze zvedáním kolen a předpažit, ruce jsou zobák a klape). Klapy, klap, já jsem čáp. Hnízdo stavím na komíně, rozhlížím se po krajině. Klapy, klap, já jsem čáp. Musí najít ten správný komín. (stoj spojný, proplést prsty a přejí do stoje na špičkách, vzpažit a otočit dlaně ke stropu). Stojí komín cihlový, už nám tady nečoudí. vysoký je dost, čápům stojí pro radost.
A žabky budou před klapáním zobáků skákat jako o závod.)žabí skoky, ruce mezi koleny) Hop a skok, hop a skok, žába skáče přes potok. A v travičce už vystrčil růžek šneček. (sed na patách, čelo opřít o podložku, ruce drží paty, zvedáme zadeček vzhůru, stále držíme paty). Za kamenem malý šneček už si zkouší kotrmeleček. Do ulity schoval hlavu, ze strachu, ne pro zábavu.
Také se probudili všichni broučci v trávě a krásně se protahovali. (leh na zádech, zvednout ruce a nohy, kroužíme zápěstím a kotníky). Na slunku se vyhřívají, hned v travičce usínají. Raději je opustíme, a´t je z klidu nerušíme. Krátká relaxace.
Na mouchu
Cíl: Postřeh, orientace, skok z pohybu.
jedno dítě má proutek s provázkem, na jehož konci je uvázaná papírová moucha. Dítě s proutkem utíká a bzučí. ostatní děti se snaží mouchu chytit. učitelka říká: Moucha bzučí, bzučí, bzučí, do všeho svůj sosák strčí. Koho moucha chytí, stává se mouchou.
Čáp a žáby
Cíl: Skoky ve vzporu dřepmo do výšky i do dálky, chůze s vysoký skrčováním přednožmo. 2 skupiny stojí proti sobě.
Skáče žába z louže - 1-¨.sk. skáče vpřed, čápi na jedné noze,
po blátě se klouže.
Kráčí čáp, velký pán, - čápi kráčejí čapími kroky vpřed, zoban,
má zoban dokořán, - žáby mají výdrž ve vzporu,
uteč, uteč, žabko malá, - žabky utíkají,
velká škoda by tě byla. - čápi je honí.
Chytáme mušku
Cíl: Posílení ramenního a mezilopatkového svalstva. protažení ramenního svalstva, uvolnění ramenního kloubu.
Sed na míči, vzpažit dovnitř, tlesknout - tleskáme ve všech směrech.
Cvičíme totéž v kleku, sedu na patách, ve stoji spojném, rozkročném.
RH: Jaro
Cíl: Navodit u dětí stav relaxace střídavým stahováním a uvolňováním svalů.
Činnost: Každé dítě je ledovým balvanem, který pozvolna taje, na jeho místě vyroste kvítek.
Všichni se pohybujte, jak chcete. Napodobte třeba zajíce, žábu, tancujte, poskakujte, běhejte.
- Je mráz! - zmrzněte na místě, kde právě jste,
- Je obleva! - začněte pomalu tát, povolte prsty, ruce, paže.
- Je mráz! - zase jste zmrzlí.
Několikrát zopakovat.
- Je obleva! - úplně roztajete, jste úplně rozměklí.
Z vašeho balvanu ledu zbyla jen voda. Docela se rozpustil.