Jdi na obsah Jdi na menu
 


LEPŠÍ VRABEC V HRSTI NEŽLI HOLUB NA STŘEŠE

Výklad. lepší je spokojit se s tím, co máme, než riskovat.

KK: Co znamená, že někdo má na hlavě vrabčí hnízdo?

Vrabčák

Cíl: Posilování svalů kolem kyčelního kloubu, cvičení rovnováhy.

Stoj spojný, míč na zemi.

Chodidlo pravé nebo levé nohy položíme na míč a mírně stlačujeme a uvolňujeme míč. Nohy pravidelně střídáme.

Bez míče: Stoj spojný, rukama uchopíme chodidlo levé nebo pravé nohy. Děti mohou i poskakovat.

 

Vrabec

Cíl: Posilování odrazu, přímivé cvičení.

Stoj spatný, ruce v týl.

Odrazem snožmo poskakujeme vpřed. Hlavu vytahujeme co nejvýše. lokty při poskocích stlačujeme nazad, nebo ruce na ramena.

 

Skáče vrabec jako žabec,               - celkem 9 poskoků,

skáče vrabec po dvoře.

Hoď mu, dědku, něco k snědku,    - 4 poskoky provedme dvojný obrat vlevo,

ať nám hlady neumře.                   - totéž vpravo.

 

Na vrabce a kocoura

Cíl: Měkký doskok, poskoky ve vzporu dřepmo.

V prostoru třídy jsou lavičky, na které vystoupí děti. Uprostřed třídy spí kocou. Děti smějí seskakovat, když kocour spí.

Do svých hnízd smí, až na slovo MŃAU. To se kocour probudil a honí vrabce, kteří se vracejí do svých hnízd.

U naší tety na vesnici¨prali se vrabci o pšenici.

Ten jeden křičí,

druhý laje,

přiběhla kočka,

chytila je. Mňau!

 

Vrána a vrabec

Cíl:Správná reakce na slovní doprovod, měkké poskoky, přímé držení těla.

Krá, krá, krá, kdo si se mnou hrá?           - běh volně na ploše, upažení,

Čim, čim, čim, vráně nevěřím.                 - stoj, skrčit ruce na ramena, otáčení

                                                                   hlavou,

Štilip, štilip, štilip, vrabec, to je filip!          - - stoj, pohyb se skrčenými pažemi 

                                                                   nahoru a dolů,

Dělá vrabec kroky?                                    - tři kroky vpřed, ruce v upažení,

Kdepak!                                                     - skok do stoje,

On jen skáče samé skoky.                        - čtyři poskočné kroky

Jakpak!                                                      - skok do výšky na místě,

Hopy, hopy, hopy, hop,                              - poskoky snožmo na místě,

vrabec ten je samý skok.                            - malá křidélka.

 

Típ, típ, típ, vrabec vrabce štíp

Písnička s pohyby prstů - zobáčky.

 

JAK VRABEC ZTRATIL NOTY

Blíží se konec zimy a jaro už klepe na dveře. (PH Vstávej vstávej, ratata, jaro ťuká na vrata - hraje se jako Na peška.

Ještě nedávno příroda odpočívala pod měkkou sněhovou peřinou (sed na patách, ruce podél těla, čelo opřené o podložku). Hladoví ptáci poskakovali po sněhu a hledali něco k snědku. (poskoky snožmo, ruce na ramena: Skáče vrabec jako žabec, skáče vrabec po dvoře. Hoď mu, dědku, něco k snědku, ať nám hlady neumře. Ale sníh už taje, rozpouští se i sněhuláci. (RH Sněhulák) A vrabec přemýšlí: (prsty - zobáčky). Čimčarara, čim, čim, čim, čim, čím já jaro překvapím?

Jednoho rána volal: Čimčarara, čim, čim, čim, že jsem vrabec, to už vím. A jak hopsal ( poskočný krok v prostoru), zahlédl černé tečky. "Co to jenom je?" a byly to noty a vrabec začal zpívat. Do, re, mi, fa, sol, la, si, do. Do, si, la, sol, fa, mi, re, do (zpěv + prsty - zobáčky).

Přiletěla hrdlička (kroužení zápěstím) a divila se, co to vrabec zpívá. Každé ráno na střeše hrdlička se učeše. křídlys mávne zlehýnka, vidím na ní z okýnka.

Divil se strnad, divila se sýkorka ( stoj, ruce na ramena a otáčení hlavou vpravo a vlevo).

A moudrá sova přerušila jejeich dohadování: sed skrčmo zkřižný, ruce na ramena a otáčíme trupem vpravo a vlevo: Láry, fáry, to je řečí! Vrabec přece našel noty. A usnula.

Najednou zafoukal vítr (přerušovaný dech v sedu na patách, ruce v tříslech, jdeme do předklonu a přes trubičku úst přerušovaně vydechujeme). Byl to jarní vítr, který přivál jaro, ale noty odnesl. Ze sněhu rychle vykoukla běloučká sněženka, nezbedná panenka. (sed skrčmo zkřižný, spojit dlaně nad hlavou, mírné úklony stranou) Chtěla vidět jaro první. kousek dál vyzváněly zvonky bledulí. (sed skrčmo zkřižný, ruce nad hlavou dlaň na hřbet ruky a úklony). Kudy zima utekla? Nikomu nic neřekla. Ani zadem přes ploty. jsou tam bílé šlápoty. Sluníčko se na všechny mile usmálo. (stoj spojný, upažit, s nádechem jdeme do vzpažení, s výdechem do upažení: Sluníčko se hezky směje, sleduje, co se kde děje. A svými paprsky pohladilo zemi. Na záhoně zazářily žluté a fialové krokusy. (sed na patách, ruce nad hlavou spojit dlaně, střídavě měnit se svícnem z paží). U plotu zavoněl keřík lýkovec (dech. cv.)

Sluníčko pro jaro připravilo květinovou výzdobu a ptáčci začali prozpěvovat (lehký běh v prostoru s rukama na ramenou - křidélka). Mezi keře, stromy létáme, svoji píseň zpíváme. Jen vrabec nic (stoj spojný, ruce na ramenou, zvedání ramen). Ale sluníčko mu dodalo odvahu a vrabec spustil: Tímto zpěvem, tím, tím, tím, tě jaro překvapím.

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA